Výsledky CZVP SZÚ potvrzují, že méně než 1% osob ve věku 18-90 roků naplní svou potřebu z obvyklé české stravy. A to představuje negativní vliv na zdraví zejména přes podzim a zimu, kdy je nedostatek UV záření. (více zde)

Odborníci tvrdí, že vitamin D plní vice než 200 různých rolí v organizmu a někteří neváhají označit ho dokonce za vitamin s hormonálním charakterem.  Je jasně potvrzeno, že hraje důležitou roli v prevenci různých chronických onemocnění, včetně infekcí. U starších osob tento vitamin snižuje riziko pádů, ztrátu rovnováhy a síly, zlomenin, mobility a předčasné smrti. Již nyní ale předpovídáme, že výsledky budou stejně špatné jako jinde, alespoň podle výsledků analýzy obvyklé české stravy. Ta je totiž poměrně chudá na tento významný vitamin.

Vitamin D sice tvoříme v kůži, ale nestačí to

Vitamin D (tvoří si vitamin D3) si sice tělo tvoří z cholesterolu vlivem UV záření dopadajícího na naši kůži, bohužel však prakticky většina roku lidem nedovoluje přiměřené slunění tak, aby byla pokryta jeho potřeba. Vitamin proto potřebujeme I z potravin. Tam je ale obsažen jen v malém množství. Nová nutriční doporučení hovoří o potřebě 15 ug (EFSA, EU, 2011) nebo dokonce až o 20 ug (DACH, Německo, 2015)  na osobu a den.

Které potraviny nejvíce přispívají k celkové dávce vitaminu D

Samozřejmě záleží na individuálním složení jídelníčku. Pokud vezmeme v úvahu potraviny obsahující vitamin D a zároveň zohledníme jejich spotřebu, tak za nejvýznamnější expoziční zdroje vitaminu D lze považovat: vejce, pečivo jemné (tvarohové buchty…), margaríny (fortifikace vit. D), ryby sladkovodní (kapr), máslo, mléko, maso vepřové, rybí produkty (rybí saláty, rybí konzervy), ryby mořské (treska…), marinované (zavináče…), uzené (uzená makrela…). U osob s nejvyšším přívodem vitaminu D vždy vidíme jako největší zdroje (přes 50%) různé ryby a rybí výrobky. To není žádné překvapení. Bohužel je spotřeba tučných ryb  v ČR velmi nízká (vitamin D je v tuku ne ve svalovině).

Závěr – co z toho plyne

Je vcelku jasné, že současná obvyklá strava většiny populace preventivní doporučení pro vitamin D nesplňuje. Dovolíme si proto tipovat, že ani studie hladin sérového 25-hydroxyvitaminu D (25 (OH) D (50 nmol / l) nebude dosažena u významného podílu zkoumané populace. Asi je proto vhodné začít tuto problematiku vice diskutovat s cílem zlepšit tento zdravotně-výživový parameter. Ideální by bylo zvýšit spotřebu tučných ryb. To se ale asi nepovede. Za dané situace nelze nic namítat proti užití doplňků stravy s vitaminem D (I když velmi vysoké dávky mohou být toxické – pozor u těhotných žen!).

J.Ruprich a kol.

Brno, 25.2.2017